INFOPEDIA

SSEM

Počítač SSEM známý pod přezdívkou „Baby“ byl vyvinut v roce 1948 na Manchesterské univerzitě. Zkratka SSEM znamená „Small Scale Experimental Machine“. Byl to první počítač, který disponoval pamětí, která mohla uložit program.

Tento počítač o velikosti místnosti měl schopnost provádět různé úkoly aniž by musel být přestavěn, proto bývá popisován jako „první moderní počítač“.

První úspěšný běh programu se odehrál na tomto počítači 21. června 1948. Byl to první počítač, který měl všechny součásti klasicky považované za charakteristické pro základní počítač. Co bylo ale nejdůležitější, byl to první počítač, který mohl skladovat nejen data ale i krátký uživatelský program v elektronické paměti.

Používal jen 128 bajtů paměti, což postačovalo k úspěšnému běhu instrukčního setu. Byli jsme extrémně vzrušeni, vzpomínal na první experiment jeden ze stavitelů počítače Baby Geoff Tootill. Navzájem jsme si blahopřáli a pak jsme šli na oběd do kantýny.

SSEM byl následník strojů, jakými byly americký ENIAC nebo anglický Colossus. Eniac byl zkonstruován k vypočítávání trjektorie střel pro americkou armádu, zatímco Colossus byl používán pro rozkódování zpráv německého hlavního velení během druhé světové války. Oba tyto počítače mohly být znovu naprogramovány (reprogramovány), ale to mohlo trvat řadu dní. Baby byl navržen tak, aby překonal toto omezení.

Byl to první stroj, který byl počítačem ve smyslu toho, co každý člověk dnes rozumí pod tím, čím by měl počítač být, řekl Chris Burton z Computer Conservation Society (CCS). Byl to jediný kus hardware, který mohl vykonávat nějakou aplikaci, závisející na tom, jaký pogram se vloží dovnitř. Klíč k této schopnosti byla jeho paměť, postavená na principu katodové trubice (CRT – Cathode Ray Tube), která mohla být využita pro uložení programu. To je neobvyklá analogie pro dnešní paměť DRAM (Danymic Random Access Memory).

Elektrické náboje na stínítku CRT byly využívány k reprezentaci dvojkové informace. Kladný náboj reprezentoval jedničku a záporný nulu. Kovová mřížka byla napojena k snímání obsahu stínítka a různých nábojů. Grafická reprezentace – pomlčka pro jedničku a tečka pro nulu byly zobrazovány na druhé CRT paralelně připojené k paměťovému zařízení.

Operátor se podíval na kontrolní obrazovku a mohl vidět stejné vzory jako v paměťové elektronce. Paměť dávala programátorům pro jejich experimenty 1024 bitů nebo 128 bajtů. Sem se musel vejít jak program tak všechna data. Pro srovnání, moderní čip RAM 1GB může uložit kolem 8 bilionů bitů.

Nicméně velikost paměti nezabránila týmu Manchesterské univerzity psát relativně komplexní programy. Můžete psát velmi důmyslné a zajímavé programy dokonce s tímto omezením, řekl Mr. Burton. Nikdo nemluvil o efektivitě, bylo to o proveditelnosti.

První program napsal Tom Killburn a byl určen k vypočítání nejvyššího činitele prvočísla. Toto bylo samozřejmě určeno k testování stroje. Úloha trvala velmi dlouho, takže jsme mohli vidět, jak obvody pracovaly a zda případně byly na pokraji selhání. Tým nakonec propracoval své techniky k psaní komplexnějších programů a k přidávání počítačové paměti.

Baby nakonec byl transformován do Manchester Mark I a případně do prvního komerčního účelového počítače, kterým byl Ferranti Mark I. V Muzeu vědy a průmyslu v Manchesteru je provozuschopná funkční replika počítače SSEM Baby.

_{mark 2002 win xp}

««« Předchozí text: Whirlwind Následující text: DIGITAC »»»