INFOPEDIA

Magnetické pásky

Možností uchovávat data pomocí magnetického záznamu se poprvé zabýval americký inženýr Oberlin Smith v roce 1878. Časem se rozhodl dát celou svou práci volně k dispozici a v roce 1898 dánský vynálezce Valdemar Poulsen navázal na jeho práci a po letech sestavil funkční přístroj nazvaný Telegraphone, který uměl nahrávat telefonní zprávy. V následujících desetiletích se začíná záznam hudby na magnetické pásky rozmáhat.

V oblasti počítač; byla magnetická páska poprvé použita v roce 1951 jako součást počítače UNIVAC 1. V padesátých a šedesátých letech se stala velmi populárním datovým médiem, poté ji však začali vytlačovat magnetické disky. Páska se však dosud používá jako záložní medium.

Informace jsou na pásku náhrávány ve dvojkovém kódu, dvě různé intenzity signálu reprezentují 0 a 1. Oproti svým předchůdcům má magnetická páska několik výhod – kromě vyšší záznamové kapacity je to i možnost pásku či její část přemazat a poté ji znovu použít.

Magnetická páska se může objevovat v několika podobách. Zpočátku bývaly pásky pouze navinuty na cívce, což znesnadňovalo obsluhu, protože se páska musela náročně zavádět do čtecího zařízení. Později se pásky začaly dávat do kazet, což manipulaci značně ulehčilo.

Magnetická páska má jednu obrovskou nevýhodu oproti ostatním médiím, která ji v podstatě vyřadila z běžného provozu. Touto nevýhodou je sekvenční přístup k datům. Přístup k datům na konci pásky může být záležitostí hodin. Proto se v současnosti magnetická páska používá hlavně k archivačním účelům.

_{tagy: magneticky pasek streamer, Valdemar Poulsen}

««« Předchozí text: Podivné atraktory Následující text: Děrná páska »»»