INFOPEDIA

Harvard Mark I.

V podstatě ve stejné době, kdy na válečných polích došlo k naklonění vah ve prospěch spojenců, začali i spojenečtí vědci získávat úspěchy na poli vývoje výpočetní techniky. V lednu 1943 Howard H. Aiken a jeho spolupracovníci na Harvardské univerzitě (Cambridge, Massachutssetts), podporováni IBM, uvedli do provozu první široce známý programovatelný elektromechanický kalkulátor –

ASCC Mark I. (Automatic Sequence-Contorled Calculator Mark I.), také nazývaný Harvard Mark I., na kterém pracovali již od roku 1939. Aiken tím završil Zuseovo úsilí a stal se tím, čím byl o 300 let dříve Blaise Pascal, když úspěšně zkonstruoval první obecně známou mechanickou kalkulačku hned po téměř neznámém Schickardově prototypu.

A jak vypadal a co uměl tento „báječný vynález“? Byl dlouhý téměř šestnáct metrů, vážil pět tun a celkem obsahoval na třičtvrtě miliónu součástek a něco málo přes 800 kilometrů drátových spojů. Mark I. byl elektronický reléový počítač, to znamená, že používal elektrických impulsů k tomu, aby hýbal s mechanickými částmi. Byl pomalý (tři až pět sekund na početní operaci). Aritmetika pracuje s pevnou desetinnou čárkou, pomocí výměnných desek je možno určovat počet desetinných míst. Příslušenství vstupu a výstupu zahrnuje čtečku a děrovačku děrných štítků, čtečku papírových pásek a několik tiskáren (psacích strojů). Každá ze šedesáti sérií otáčivých přepínačů může být použita jako pevný registr. Program si Mark I. načítal z jedné papírové pásky, data potom z papírových pásek, děrných štítků nebo z pevných registrů (nepřipouštěl však podmíněné skoky). Jeho paměť byla založena na využití zbytkového náboje na stínítku CRT po dopadu elektronového paprsku, což je relativně dost nespolehlivé, ale poměrně levné a celistvější než cokoliv předtím. V následujících letech byl Mark I. mírně pozměněn tím, že připouští přechod mezi programovými páskami. Realizoval tedy jakýsi druh podmíněného podprogramového volání. Další úprava umožnila přidat podprogramy na výměnných deskách , které byly vyvolatelné z programu na papírové pásce.

««« Předchozí text: Macromedia Authorware 3 Následující text: Delphi Developer's Guide »»»