INFOPEDIA

Bluetooth

Technologie Bluetooth byla vyvíjena s cílem odstranit nedostatky infračerveného přenosu. komunikující zařízení musí navzájem být v přímé viditelnosti, vadí nejen stěny, ale třeba i nábytek nebo hora papíru na stole. Zářiče a senzory musí mířit na sebe.

Aby technologie propojení měla naději na úspěch, musela by být přijata všemi významnějšími výrobci, aby existovala kompatibilita. Tak vzniklo konsorcium Bluetooth, v němž se původně sdružilo pět významných firem pracujících v oblasti telekomunikací a počítačové techniky: Ericsson, IBM, Intel, Nokia a Toshiba. Ty daly dohromady technologii pro rádiové propojování nejrůznějších zařízení a především vypracovaly standardy, které ji činí celosvětově přijatelnou. Pro globální rozšíření tohoto rozhraní je ale zdaleka nejdůležitější, že technologie je přístupná i pro jiné firmy bez jakýchkoliv licenčních poplatků. Mezi první společnosti, které tento projekt následně podpořily, patří Motorola, 3COM Palm a další známá jména.

Základem technologie Bluetooth je miniaturní rádiové zařízení, jež má dosah přibližně 10 metrů (se zesilovačem až 100 m). Pracuje na vlnové délce 2,45 GHz, která je celosvětově volná, takže v žádné zemi nehrozí problémy s jejím používáním. Při rádiovém spojení na sebe komunikující zařízení nemusí ani „vidět“ jedno z nich může například být v kapse, v tašce a za určitých okolností i v jiné místnosti nebo v autě, zatímco vy pracujete někde na odpočívadle u dálnice.

Rádiová zařízení Bluetooth mají velmi nízkou spotřebu, a tudíž mohou být použita v úplně miniaturních zařízeních. Tomu odpovídá i výkon. Data jsou přenášena rychlostí 1 Mb/s, skutečná propustnost je kolem 725 Kb/s. Stačí to na přenos hlasu a audiodat, ale na plnohodnotné video to nestačí. Bezdrátová technologie standardu 802.11 již video podporuje. Verze 802.11A pracuje na rychlosti 54 Mb/s.

_{tags: vlnova delka bluetooth}

««« Předchozí text: Chybová hlášení v systému Microsoft Windows Následující text: Ohrožení Windows XP »»»