INFOPEDIA

Abakus

Ve starověku se v Asii rozvíjel obchod, zejména mezi Čínou, Japonskem, Koreou a Indií. Obchodníci potřebovali nějakým způsobem počítat účty a zboží. Z této potřeby vznikla prvotní počítadla, která jsou předchůdci pozdějších počítacích strojů a počítačů.

Počítadlo pracovalo takto: hodnota se přiřadila ke každému předmětu (oblázku nebo korálku či škebli, sušenému semenu apod.) a byla podmíněna nejenom tvarem předmětu, ale i jeho pozicí. Jeden předmět na samostatném žlábku nebo provázku či drátku představoval hodnotu 1, dva na další úrovni znamenaly hodnotu 2, ale mohly také znamenat 10 nebo 100.

Abakus.

Abakus bylo kuličkové počitadlo pracující s římskými číslicemi. Ve starověkém Egyptě to byla plocha se svislými drážkami, po nichž se oběma směry posunovalo počítacími kaménky (latinsky calculi). Ze starořímské říše se zachovala jeho zdokonalená podoba: na pravoúhlé hliněné, či bronzové destičce se posunuje v rovnoběžných drážkách 9 počítacích kuliček (nebo jedna větší a čtyři malé). Kromě těchto řad pro každou z římských číslic : I(1), V(5), X(10), L(50), C(100), D(500), M(1000), tu ještě někdy byla řada pro dvanáctiny (unciae), resp. statisíce a miliony.

Pomocí Abakusu bylo možno bez potíží sečítat nebo odečítat i veliká čísla nebo např. vypočítávat průřezy potrubím. Pro písemné počítání byly však tyto římské číselné znaky nepoužitelné.

V Rusku se abakus vyvinul do podoby kuličkového počítadla dobře známého i u nás, která nesla název Sčot

_{tagy: starořímská měna, název starověkého
počítadla, calcul, starorimska mena, ruské kuličkové sčot, starověké
počítadlo, Kuličkové počitadlo původní název}

««« Předchozí text: Sčot Následující text: Superpočítač Columbia »»»