INFOPEDIA

Ferritové paměti

Ferritové paměti jsou magnetické statické paměti. Tyto paměti měly v padesátých letech dvacátého století největší perspektivy při vývoji nejrůznějších druhů paměťových zařízení pro budoucí počítače i pro složitá řídící zařízení.

Vynikaly jednoduchostí, spolehlivostí i poměrně malými rozměry. Používalo se v nich speciálních magnetických materiálů (ferritů) s pravoúhlou hysteresní smyčkou.

Feritové jádro paměti počítače Z23

Z magnetického materiálu se konstruovaly různé stavební paměťové prvky, z nichž nejčastější jsou malá prstencová jádra (toroidního tvaru). Dvojkové informace (0 a 1) jsou v nich ukládány v podobě remanentního magnetismu v jednom nebo druhém směru prstence.

Ferritová paměť

Princip činnosti těchto paměťových prvků záleží v tom, že k jejich předmagnetisování z jednoho stabilního stavu do druhého musí na magnetický materiál působit určitá minimální (prahová) intensita H_m, vnuceného magnetického pole po určitou dobu. Působí-li na dipóly menší intensita než prahová (například poloviční H_m lomeno 2), přemagnetování nenastane ani při mnohonásobně opakovaném působení magnetických impulsů.