INFOPEDIA

Von Neumannova architektura

V padesátých letech dvacátého století matematik John von Neumann formuloval některé myšlenky, které se staly základem architektury, jež nese jeho jméno.

Některé z jeho myšlenek jsou:

počítač (mikroprocesor) se skládá ze čtyř funkčních bloků (obr. 3) – paměti, řadiče, aritmeticko-logické jednotky (ALU) a vstupních a výstupních jednotek,
struktura počítače je nezávislá na typu řešení úlohy a je řízena obsahem paměti,
instrukce a operandy jsou uloženy v téže paměti,
paměť je rozdělena do buněk stejné velikosti, jejichž pořadová čísla se používají jako adresy,
program je tvořen posloupností elementárních příkazů (instrukcí), v nichž zpravidla není obsažena hodnota operandu (uvádí se pouze jeho adresa), takže program se při změně dat nemění; instrukce se provádějí jednotlivě v pořadí, v němž jsou zapsány do paměti,
změna provádění instrukcí se vyvolá instrukcí podmíněného a nepodmíněného skoku,
pro reprezentaci instrukcí a čísel (operandů, výsledků, adres apod.) se používají dvojkové signály a dvojková číselná soustava.

Tato koncepce ovlivnila výrobu počítačů a pak i mikroprocesorů až do osmdesátých let minulého století, kdy se objevil první signálový procesor s harvardskou architekturou.

_{bloky von neumannovi architektury, von neumannova
soustava}

««« Předchozí text: DVCD Následující text: Windows XP Home Edition N »»»